
Obec leží na levém břehu labském nade stokem původního ramene (Staré) Oharky ve výši 147 m nad mořem. Jediná silnice r. 1924 nákladem 300.000 Kč v délce 1660 m vystavěná spojuje obec s Terezínem. Do Počapel a Travčic vedly jen polní cesty. S pravým břehem spojoval obec přívoz.
V obci byla také stanice parníků "Pražské paroplavební společností" a zdymadlo.
K obci počítá se i samota u Labe "Kosa" zvaná. Původ jména obce jest hledati v původním zaměstnání obyvatelstva - dobytkářství, které vyžadovalo zužitkování širých luk. Za senoseči i otav bylo zde kol vsi hojně kopisti senných.
Osídlení předhistorické z různých dob dokazují četné nálezy koster skrčených i přímých, popelnic, různých nádob, bronzových ozdob a spon. Původně byly Kopisty majetkem knížete, který (Spytihněv) v nich pole a jednoho sedláka kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích

r.1057 věnoval. Jmění kostela sv. Vavřince, druhého farního kostela v Litoměřicích, pozůstávalo rovněž z úroků v Kopistech položených. V roce 1403 byl tento příjem proboštem doksanským neznámo, jak vyměněn. Les "Téžkov" na západ od vsi náležel doksanskému klášteru, který jeho užívání ponechal kopistským. za 3 kopy míšeňských grošů ročně, s podmínkou, kdyby berně nějaká za tento pozemek uložena byla, že ji uživatelé také klášteru odvedou. Také český chór literárský v Litoměřicích měl v Kopistech pole, o které s proboštem doksanským vedl dlouhý spor, který prohrál.
V roce 1780 měly Kopisty 29 čísel; tento počet se měnil teprve v druhé polovici minulého století, v r. 1830 měly Kopisty 128 obyv., ještě v r. 1880 bylo v Kopistech jen 31 domů s 236 dušemi, v r. 1890 Již 44 domy a 289 lidí.
Rozvoj obce v minulosti měl svoji příčinu v tom, že obyvatelstvo změnilo dosavadní polaření pro výborný humus za zelinářství, jímž bylo veškeré obyvatelstvo zaměstnáno a kterému za oběť padly i rozsáhlé bývalé zahrady. V místech, kde dnes v "Hlínách" říkají, stávala v době, kdy se stavěla Terezínská cihelna. Nejúrodnější část obce (nad soutokem Labe a Oharky) bývá velmi často zaplavena. Z posledních povodní nejhroznější byla v r. 1845.
Až do roku 1912 náležela obec školou do Počapel, po té stala se samostatnou školní obcí. Ve školním roce 1912 vyučováno bylo v soukromých místnostech, od roku 1913 vyučovalo se v nově vystavěné školní budově. Poštovním úřadem byl pro obec Terezín, fara v Počaplech. Poslední stavební památka "Boží muka", byla při stavbě zdymadla odstraněna.
Převzato z knihy: J.R. Tesař: Litoměřicko-obraz vlastivědný, Lovosice 1931Historické pohlednice obce České Kopisty naleznete i
ZDE.